Judges 18

Stěhování Danovců

1V oněch dnech nebyl v Izraeli král.
8,23p; 17,6
A v oněch dnech pro sebe danovský kmen
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
hledal dědictví, aby se usídlil, protože mu až do onoho dne nepřipadlo mezi izraelskými kmeny nic do dědictví.
[Danovcům bylo losem přidělo území na západě mezi Judou a Efrajimem (Joz 19,40—46), avšak díky nepřátelství Emorejců (Sd 1,34) a Pelištejců ho nebyli schopni obsadit.]

2Synové Danovi tedy poslali pět mužů ze své čeledi,
Pozn. 99 v tabulce na str. 1499
bojovníků
21,10; 1S 18,17!; 1Pa 11,22
ze svých končin ze Soreje
13,2.25
a z Eštaólu, aby prozkoumali
Joz 6,22; 1Pa 19,3
zemi a aby ji důkladně prohlédli. Řekli jim: Jděte a důkladně prohlédněte tu zemi. Přišli do efrajimského pohoří
2,9
až k Míkovu domu a nocovali tam.
3Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu
[Asi míněna řeč, jižní přízvuk či dialekt (srv. 12,6), podle kterého poznali, že pochází z Judska a byl tedy dříve sousedem Danovců (v. 11n).]
toho lévijského mládence. Zašli tam a 
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš?
Iz 22,16
4
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděl jim: To a to
1Kr 14,5
se mnou Míka
Pozn. 90 v tabulce na str. 1499
dojednal, najal mě a  jsem se mu stal knězem.
5Nato mu řekli:
imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]
Prosíme, doptávej
1,1
se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch
Gn 24,21; Neh 1,11; Ž 118,25
naší cestě, po níž jdeme.
6Kněz jim řekl: Jděte v pokoji.
Gn 44,17; srv. 1Kr 22,27n
Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.
n.: rovně / přímo; n : je H. milá; Př 5,21; Jr 17,16

7Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše
[asi 160 km severně od Sórey; totéž město je v Joz 19,47 nazýváno Lešem.]
a viděli lid, který v
h.: uprostřed …
 něm byl poklidný,
Ez 38,11
f., ženský rod
bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců
h.: podle práva; [Pokojní Féničané se zabývali obchodem; Ezd 3,7.]
a byl bezstarostný.
v. 10.27
Nikdo v zemi nepotupoval
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
úmluvu, nezískával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým
h.: člověkem
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
úmluvu.
8
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři
n : příbuzní / soukmenovci; 19,23
se jich
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptali: ⌈Jak jste na tom?⌉
h.: Co vy?; n : Jak jste pořídili?
9
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděli:
sg., jednotné číslo (singulár)
Vstaňte
Ex 32,1p
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá,
Nu 14,7
ale vy jste neteční.
1Kr 22,3
Nebuďte líní
He 6,12
jít,
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
vstoupit do té země a obsadit
Joz 18,3
ji.
10
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
vytáhnete, přijdete k bezstarostnému lidu a země je rozlehlá
Ex 3,8
na všechny
Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
strany, vždyť Bůh ji vydal do vaší ruky -- místo, kde není nouze vůbec v 
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
ničem, co bývá na zemi.
Dt 8,9

11

Danovské násilnictví

I vyrazilo odtamtud z danovské čeledi, ze Soreje a z Eštaólu, šest set mužů, přepásaných válečnými zbraněmi.
12
Pozn. 88 v tabulce na str. 1499
Vytáhli a utábořili se u Kirjat–jearímu
Joz 18,14; 1S 6,21
v Judsku. Kvůli tomu nazvali ono místo Danovský tábor a je tomu tak až do tohoto dne.
Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
Všimněte si ho za Kirjat–jearímem.
13Odtamtud prošli efrajimským pohořím a přišli až k Míkovu domu. 14Tu promluvilo těch pět mužů, kteří se
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vydali prozkoumat zemi Lajiš. Řekli svým bratrům:
n : soukmenovcům
Zdalipak
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
víte, že je v těchto domech efód, domácí bůžek a tesaná a litá modla?
17,5
Nuže, rozvažte,
h.: poznejte; 1S 25,17
co provedete.
15Zašli tam tedy, přišli k domu toho lévijského mládence, k domu Míkovu, a ⌈zeptali se ho, jak se mu daří,⌉
h.: zeptali se ho na jeho pokoj; n.: popřáli mu pokoj
16zatímco šest set mužů z Danových synů, přepásaných válečnými zbraněmi,
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stálo u vchodu do brány.
17Pak vystoupilo těch pět mužů, kteří se
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vydali prozkoumat zemi. Přišli tam, vzali tu tesanou modlu a efód, domácího bůžka i litou modlu. Kněz přitom
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stál u vchodu do brány se šesti sty muži, přepásanými válečnými zbraněmi.
18Když ti muži vešli do Míkova domu a vzali tesanou modlu, efód, domácího bůžka a litou modlu,
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
zeptal se jich kněz: Co to děláte?
19
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděli mu: Mlč, polož si ruku na
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ústa a pojď s námi. Buď nám otcem a knězem.
17,10
Co je lepší: Abys byl knězem domu jednoho muže, nebo abys byl knězem kmene a čeledi
[U Danovců je zmiňována jediná čeleď — Šúcham (Nu 26,42), v Gn 46,23 nazývaná Chúšim.]
v Izraeli?
20To se srdci toho kněze líbilo.
h.: Srdce toho kněze bylo dobré; srv. 1Kr 21,7p; (srv. častější podobnou vazbu Est 1,21; 5,14)
Vzal efód, domácího bůžka a tesanou modlu a vstoupil mezi lid.
21Nato se obrátili a 
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
vyšli. Malé děti, dobytek a cenný majetek umístili
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před sebe.
[z důvodu ochrany — srv.Gn 33,2n; Nu 31,9]
22Vzdálili se od Míkova domu a tu se shromáždili muži z domů, které stály u domu Míkova, a stíhali
h.: nalepili se na
syny Danovy.
23Křičeli na syny Danovy. Ti se ohlédli
h.: otočili své tváře; 1Kr 8,14
a řekli Míkovi: Jaké máš přání, že ses shromáždil?
24
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Odpověděl jim: Vzali jste mé bohy,
Gn 31,30
které jsem zhotovil, a kněze a 
Pozn. 65 v tabulce na str. 1499
odešli jste. Co se mnou bude dál? Jak semůžete
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
ptát: Jaké máš přání?
25Nato mu synové Danovi řekli: Nezvyšuj na nás hlas,
h.: Nenecháš zaznít hlas s …; Joz 6,10; Iz 42,2; n.: Ať už tě ani neslyšíme
jinak se na vás vrhnou rozhořčení muži
h.: muži hořké duše; 2S 17,8
a ztratíš
h.: shromáždíš
Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
život svůj i 
Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
život svého domu.
26Synové Danovi pak šli svou cestou. Když Míka viděl, že jsou silnější než on, obrátil se a vrátil se
Pozn. 53 v tabulce na str. 1499
domů.

27

Obsazení Lajiše

Oni vzali s sebou to, co si Míka zhotovil, a kněze, kterého
Pozn. 64 v tabulce na str. 1499
měl, a 
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
přitáhli k Lajiši na poklidný a bezstarostný lid. Pobili je
Pozn. 80 v tabulce na str. 1499
ostřím meče a město spálili ohněm.
Nu 31,10!; Joz 6,24
28A nebyl, kdo by město vysvobodil, protože bylo daleko od Sidónu a neměli s nikým
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
úmluvu. Bylo v údolí u Bét–rechóbu.
2S 10,6; [asi totožné s Rechóbem v Nu 13,21]
Synové Danovi to město opět postavili a usadili se v něm.
29Tehdy nazvali to město jménem Dan
1S 3,20
podle jména svého otce Dana, který se narodil Izraelovi. Původně
h.: Prvně; srv. 2Pa 3,3
však mělo to město jméno Lajiš.
30Synové Danovi tam tu tesanou modlu postavili pro sebe a Jónatan, syn Geršóma,
Ex 2,22
syna Mojžíšova,
[Tak mnohé h. rkpp, některé rkpp LXX a Vul. Mnohé h. rkpp. vkládají do jména písmeno (TM naznačuje vložení písmene nún jeho vyvýšením nad řádek) a čtou: Manasesova (resp. Menašeho). Je pravděpodobné, že masoreti pozměnili jméno ve snaze zabránit znesvěcení Mojžíšova jména.]; $
on i jeho synové se stali kněžími pro danovský kmen až do dne
infinitiv konstruktivní (vázaný)
vystěhování
Jr 1,3
té země.
31Míkovu tesanou modlu, kterou zhotovil, tam měli pro sebe umístěnou
h.: umístili
po všechny dny, kdy byl dům Boží v Šílu.
Joz 18,1; 1S 1,3; Jr 7,12

Copyright information for CzeCSP